Choď na obsah Choď na menu
 


Zlato NBS

19. 7. 2012

 zdroj: http://zaujimavosti.net

Zaujímavosti: Zlato uložené v trezoroch ČNB a NBS

 Pár zaujímavostí o tom ako sú na tom naše bratské republiky ohľadom zlata v zásobách ich centrálnych bánk. Slovensko má zlata podstatne viac ako ČR. Kým NBS uchováva 1.022.000 uncí (1 unca = 31,1 g) tak ČNB iba 410.000 uncí zlata. Pôvodne ho síce Česi mali viac ako my (pripadla im väčšina zásob ŠBČS), ale ČNB v roku 1999 väčšinu zlata predala, keďže ceny zlata boli vtedy nízko a panovalo presvedčenie, že sa už nezdvihnú. Dnes vieme, že to bola veľká chyba, keďže situácia sa zmenila a centrálne banky zlato v súčasnosti skôr nakupujú. Zaujímavé je aj to v akej forme je toto zlato uchovávané. Je v zlatých prútoch avšak NBS má cca 1.000 uncí v minciach. Otázne je akej sú tie mince proveniencie. Môžu to byť buď svätováclavské dukáty alebo dukáty k výročiu úmrtia Karla IV. Väčšinu z nich síce ČNB zničila a použila okrem iného aj na razbu zlatých mincí vzor 1998, ale vďaka rozdeleniu ŠBČS ich môže mať aj NBS.

 Inak možno viete možno nie, ale zlato použité na pamätné mince SR nepochádza zo zásob NBS ako by ste si možno mysleli. Všetko si obstaráva mincovňa Kremnica vo svojej réžii, čo sa nedá povedať o našich západných susedoch. Tam sú pamätné mince razené zo zlata pochádzajúceho zo zásob ČNB. Po krátkom pohľade do emisného plánu pamätných mincí ČNB na roky 2011-2015 zistíte, že Česi plánujú ešte vyraziť pomerne dosť kusov zlatých mincí. To môže spôsobiť, že čoskoro budú zlaté rezervy ČNB a tým pádom aj Českej republiky úplne vyčerpané. To by v dnešnej turbulentnej dobe nebolo vôbec dobré, ale aspoň by sa mohlo povedať, že české zlaté rezervy sú plne v rukách občanov ČR.

 Článok pripravený v spolupráci s partnerom Vzacne-mince – zlaté a strieborné mince

 

  

 

  

 Máme zlatý poklad?

 zdroj:http://vite-to.wbs.cz/Historie.html

Protože je nyní vše o penězích, tak krátká fakta o zlatém pokladu ČR, která byla převážně čerpána z knihy „Kam zmizel zlatý poklad republiky“, napsal Stanislav Motl, 2003. Pojednává o vzniku, osudech a praktickém zániku zlatého pokladu v dnešní době.

 

Jen několik fakt. Z Rakousko-Uherské banky bylo převedeno do ČSR 12 057,3 kg zlata. Od roku 1919 probíhala v ČSR Národní sbírka. V roce 1919 byla vypsána vnitřní valutová půjčka, která vynesla 3 260 kg zlata. Co se týče carského zlatého pokladu, který podle sudeťáků a některých ruských takyhistoriků a týdeníku The Economist, měli uloupit čsl. Legie, bylo prokázáno, že tomu tak nebylo. Vlak se zlatem byl pod dohledem ruských úředníků uvnitř, zvenčí byla legionářská stráž, a při jeho předání ruským oddílům a zástupcům obyvatel v roce 1920 bylo vše v pořádku, až na vysvětlené porušení několika bedniček. Zisky, pro Legiobanku byly z podnikání, které po dobu anabáze legií na Sibiři vedla.

 V roce 1926 měla Národní banka 40 t zlata 15.9.1938 měla NB 96 629,8 kg zlata, z toho většina byla uložena v Bank of England, ale i ve Švýcarsku a Belgii. Ještě před okupací v roce 1939 byla donucena NB převést do Německa 14,536 tun zlata jako náhradu za stažení oběživa při zabrání Sudet Německem mimo další platby. Po okupaci byla donucena NB, aby dala příkaz Bance of England k převodu 23 087,3 kg zlata, které tam měla uložené, do Německa a ta přes informace, že šlo o vynucené podpisy a přes britský zákon o zablokování čsl. účtů a protesty Loyda George a Churchilla (, který to nazval druhým Mnichovem,) a dalších v parlamentu, to provedla. Na podzim 1939 pak Británie zbylé zlato, asi 26 tun převést do Německa odmítla.

 V roce 1940 se odváží do Německa z NB 6,376 tun zlata a potom 1,009 tun zlata. Celkem za okupaci bylo Němci uloupeno 45 tun měnového zlata a další cennosti za miliardu Kč (zlaté mince, valuty apod.). Od Židů v ČSR získali Němci 482,35 kg zlata, 5,25 kg platiny a 16 700,- kg stříbra, vedle toho drahé kameny a šperky. Slovenský štát, protože nedostal od Němců nic, i když to vzhledem k odtržení požadoval, vyhlásil 1939 sbírku. To, co získal od Židů, musel zaplatit Němcům za náklady na jejich deportace. Po vypuknutí SN povstání se podařilo 3 tuny převést do Švýcarska a zbytek 1 062,255 kg celkem (zlato, stříbro) bylo posláno před porážkou SNP do SSSR. Něco si dokázali sebrat představitelé luďáků. Švýcaři i SSSR po válce zlato vrátili.

 V dubnu 1945 objevili američtí vojáci ukrytý německý poklad, zejména zlaté cihly, výrobky ze zlata a stříbra, šperky, drahé kameny, kde jen zlato ve váze cca 81 tun mělo cenu asi 250 miliónů tehdejších USD. Část zlata byla opatřena vlajkami a pečetěmi ČSR. ČSR požádala o vydání, neúspěšně. Celkem objevili spojenci 277 tun zlata.

 

Poznámka, netýkající se přímo ČSR. Zbylé naloupené zlato z Německa bylo údajně během války přepraveno do Vatikánu a Jižní Ameriky, kde se využilo pro uprchlé představitele Německé říše a kolaboranty. Novinář Campo objevil dokumenty podle nichž bylo od 16.6.1942 do 27.12.1943 dopraveno do Španělska 86,6 tuny zlata, z toho pak 74,5 tuny přes Portugalsko do Latinské Ameriky. V roce 1995 přiznalo Sdružení Švýcarských bankéřů, že během války koupili od Němců za 415 miliónů dolarů. Údajně ho chtěli po válce vrátit spojencům. Avšak ve Washingtonské dohodě z 25.5.1946 se zavázali pouze k vrácení zlata za 60 miliónů USD jako dobrovolného příspěvku k obnově Evropy. Za to již nebyli povinni nic dalšího vracet. Obdobně v roce 1997 zveřejnili Švédové, že jejich Národní banka koupila za války od Německa 59,7 tuny zlata. Němci je prý ujistili, že nejde o žádné ukradené zlato. Později z toho vrátili Nizozemsku 17,9 tuny a Belgii 7,2 tuny zlata. Obdobně byl do Turecka přepraven majetek v hodnotě 67 miliónů USD a 3 tuny zlata. Turecko odmítlo cokoliv vrátit.

 Zpět ke zlatu ČSR. Vlády ČSR a SSSR uzavřely na konci války tzv. Trofejní dohodu o způsobu využití válečné kořisti na československém území. Definovala se jako majetek vybudovaný a dovezený Němci během války na území ČSR a vylučovala výslovně předválečný majetek československých občanů německé národnosti. SSSR měla mít nárok pouze na ten německý majetek, který má důležitý vojenský význam a může být využit pro další vojenské operace. Docházelo samozřejmě ke sporům, co tam patří a co ne. Podle závěrů expertní komise odvezli od nás do SSSR celkem 400 kg zlata. Po válce došla komise (Dr. Chmela a další) k závěru, že okupací byla ČSR způsobena škoda v hodnotě 1 bilion 351 miliardy 300 miliónů Kč, což představovalo částku, která by stačila ke krytí dvaceti let celostátních výdajů státního rozpočtu. Tedy 20 let by se nemusely vybírat žádné daně. ČSR předkládá Trojstranné komisi pro zlato (USA, Velká Británie a Francie), která měla zlato zadržené v Německu rozdělit požadavek včetně dokladů o uloupeném zlatu u nás a požaduje vrácení. Bylo rozhodnuto, že se bude vracet zlato poměrně k uloupenému, protože jej bylo zadrženo méně než bylo uloupeno. Ale nejprve se zase vrátilo za 50 miliónů USD zlata Švýcarům (viz poznámka), takže Švýcaři dali vlastně ne 60 miliónů, ale jen 10. Podle poměrného vrácení jsme měli dostat jen 24,5 tun měnového zlata, tedy cca polovinu. Dostali jsme však jen první zálohu 6 074,156 kg zlata – jednalo se převážně o zlaté svatováclavské dukáty. To bylo za 90 tun všechno.

 V roce 1949 se jednalo dále s USA a Velkou Británií o vrácení zbylého zlata, a úhradě za majetek znárodněný jejich občanům. A s Velkou Británií ještě o úhradě úvěru, který nám poskytla za války. Byl to úvěr na škody způsobené Mnichovskou dohodou, dále na výdaje exilové vlády v Londýně, ale hlavně pro výzbroj, výstroj a munici našich vojáků a letců bojujících ve Velké Británii za války. Celkem šlo vůči Velké Británii o dluh 19,7 miliónů liber. Předpokládalo se oboustranně, že tyto peníze budou uhrazeny z reparací od Německa. Reparace však nebyly uhrazeny dodnes, nárok na ně ale stále trvá. Splácení úvěru Velké Británii bylo dohodnuto tak, že si budou ponechávat vždy část plateb za zboží, které k nim bylo námi vyváženo. Docházelo ale ke sporům. Z „mnichovského úvěru“, který byl ze dvou částí, a to 4 miliony jako dar a 6 miliónů jako úvěr s 1 % úrokem, vyčerpala ČSR jen 2,5 miliónu liber. V roce 1950 však Britové chtěli 4,43 miliónu. Další spor je s USA, kterým jsme zaplatili za válcovnu pro železárny 16 miliónů USD, a USA nám ji dodnes nedodali.

 Koncem padesátých let se splatila Velké Británii náhrada za znárodnění jejím občanům. ČSR odmítla ale splatit úvěr z důvodu zadržování zlata.

 V roce 1961 se podepisuje, že USA vydá 18,5 tuny zlata a ČSR zaplatí americkým občanům za znárodnění 12 miliónů USD. Jenže než k tomu došlo USA místo 12 začalo požadovat 54 miliónů USD. Důvodem bylo patrně zvýšení cen zlata, a že Francie požadovala vrácení zlata, které měla dosud deponované v USA a Velké Británii, do Francie.

 V roce 1968 se u nás provedla národní sbírka, její výtěžek a osud není znám. Údajně byla využita na výstavbu bytů.

 V roce 1974 požadují Sudeťáci, aby z československého zlata dostali 300 miliónů USD za odsun. Nedostali. Bylo štěstím pro nás, že v Tripartitní komisi byla Francie, která vždy vetovala návrhy USA a Británie na využití zlata ČSR pro jiné účely a vždy požadovala jeho vrácení.

 V roce 1981 dochází nakonec k dohodě, že se zlato vrátí. USA ale chtělo zaplatit 113,5 miliónů USD, to pak snížilo na 90 a pak se i odečetla cena válcovny, kterou jsme zaplatili v roce 1947, ovšem místo zaplacených 16 miliónů se odečetlo jen 8,5 a měli jsme jim zaplatit 81,5 miliónů USD, místo původně požadovaných 12 milionů. Zbývalo dojednat vše s Brity. Požadovali zaplatit úplně vše, co dodali za války našim vojákům a letcům, kteří za ně bojovali, a to i včetně padlých. Chtěli zaplatit i vše, o co přišli Židé uprchlí z ČSR před Němci, znovu za znárodnění a za Mnichov už 5 miliónů liber. Celkem požadují 47 miliónů liber. Nakonec se dohodli na 24 miliónech liber. Nakonec došlo k dohodě, že ČSSR bude vydáno 10 397,3164 kg ryzího zlata v mincích a 8 002,6836 kg zlata v cihlách, a ČSSR zaplatí USA 84 370 000,- USD a Velké Británii 24 266 619 miliónů liber. USA i VB si počítaly z původních částek 12 miliónů USD pro USA a 19,7 miliónů liber pro VB úroky, kdežto my ne.

 Při převratu v roce 1989 měla NB 104 tun měnového zlata. Při rozdělení na ČSR v roce 1992 došlo k rozdělení zlata mezi ČR, která dostala nakonec 63,289 tuny a SR dostala 39,137 tuny a později ještě 4,5 tuny.

 V roce 1998 se 54 tun zlata prodalo Německu za jejich dluhopisy, tedy vlastně za nic, protože cenu dluhopisů budou určovat oni. I tzv. svatováclavské zlaté dukáty se Němcům prodaly na váhu, nikoli za jejich skutečnou cenu, která je mnohonásobně vyšší, za kterou se údajně prodávají nyní. Světová rada pro zlato zařadila ČR mezi rozvojové země.

 V roce 1974 odmítly USA vrátit zlato Československu, poukazujíce na komunistickou vládu, která by mohla zlato zašantročit bez ohledu na zájmy lidu Československa. K zašantročení zlata došlo v roce 1998, aniž by se lidu na to někdo ptal, nebo mu o tom dal vědět.

 

 

 

 

 

Z výročných správ NBS

 Výročné správy Národnej banky Slovenska

 

1993 Zlato

Táto položka zahŕňa hodnotu celkových zásob zlata spravovaných Bankou a obchodovateľného zlata deponovaného v zahraničí. Položka "Zlato" v Bilancii Banky pozostáva z 40,1 mil. gramov ocenených v historickej nadobúdacej cene 62,54 Sk za gram. Časf zlata delimitovaná zo zásob bývalej Štátnej banky česko-slovenskej v hodnote 570 mil. Sk zatiaľ nebola odovzdaná Banke. Toto zlato bude predmetom záverečného vyrovnania v súvislosti s rozdelením Bilancie bývalej ŠBČS.

 

1994

AKTÍVA   v miliónoch Sk        Príloha        1994                   1993

Zlato                                             3.1.           2 306,5              2 510,2

 Zlato
Táto položka zahŕňa hodnotu celkových zásob zlata spravovaných Bankou. Banka spravuje
celkom 40,1 mil. gramov rýdzeho zlata, ktoré je ocenené v historickej nadobúdacej cene 62,54 Sk za gram.

K 31. decembru 1994 táto položka neobsahuje zlato použité na swapové operácie za zahraničnú menu vo výške 9,3 mil. gramov. Rozdiel medzi trhovou cenou, za ktorú bolo zlato swapované, a historickou nadobúdacou cenou predaného zlata v sume 203,6 mil. Sk je súčasťou položky"Ostatné pasíva" vo výške 3 449,4 mil. Sk.

Časť zlata delimitovaná zo zásob bývalej Štátnej banky česko-slovenskej (ďalej len "ŠBČS")
v hodnote 570,4 mil. Sk zatiaľ Banke nebola odovzdaná. Toto zlato bude predmetom záverečného vyrovnania v súvislosti s rozdelením Bilancie aktív a pasív bývalej ŠBČS.

 

1995

aktíva v mil.SKK            prílohy             1995                1994                                                                     

                                           1.3.                1904,4             2306,5

Zlato
Táto položka zahŕňa hodnotu celkových zásob zlata spravovaných Bankou. Banka spravuje
celkom 30,4 mil. gramov rýdzeho zlata, ktoré je ocenené v historickej nadobúdacej cene 62,54 Sk za gram.
V uvedenej položke nie je zahrnuté zlato použité na swapové operácie za zahraničnú menu vo
výške 9,7 mil. gramov.
Časť zlata delimitovaná zo zásob bývalej Štátnej banky česko-slovenskej (ďalej len "ŠBČS")
v hodnote 570,4 mil. Sk zatiaľ Banke nebola odovzdaná. Toto zlato bude predmetom záverečného
vyrovnania v súvislosti s rozdelením Bilancie aktív a pasív bývalej ŠBČS.
Trhová hodnota zlata k 31. decembru 1995 je 12,433 USD za gram (386,7 USD za OZS), t. j.
367,60 Sk za gram (11 434,30 Sk za OZS). Trhová hodnota celkových zásob zlata spravovaných Bankou k 31. decembru 1995 je 11 193,6 mil. Sk.

 

 2000 Zlato

Hodnota zásob zlata k 31.decembru 2000 spravovaných NBS je 1 028 mil. Sk, t.j. 16,4 mil. gramov rýdzeho zlata v ocenení historickou nadobúdacou cenou 62,54451 Sk/gram. Položka neobsahuje použité na swapove operácie vo výške 18,7 mil. gramov.

 

2003

 brutto                    netto                predch.uč. 31.12.2012

 15482480         15482480                1025851

 Zlato je ocenená reálnou hodnotou, ktorá vychádza z trhovej ceny londýnskeho dopoludňajšieho fixigu zlata v USD/ozs (troj.unca). Zmeny reálnej hodnoty zlata ovplyvňujú vlastné imanie banky. Predaj zlata má vplyv na výkaz ziskov a strát.

Precenením zlata na reálnu hodnotu v roku 2003 vznikol fond na nové ocenenie zlata, ktorého zostatok predstavuje rozdiel medzi trhovou cenou zlata k 31 dec.2002 vo výške 342,75 USD/ozs a historickou nadobúdacou cenou zlata vo výške 62,54451 SKK/g (pozri poz.6). Pri predaji zlata sa precenenie viažuce sa k príslušnému objeme predaného zlata odúčtuje z tohto fondu do hospodárskych výsledkov.

 Swapové operácie so zlatom boli vykázané do 31.dec2002 v podsúvahe. Od 1.jan 2003 sú vykonané v súlade s platnými predpismi ako repo obchody so zlatom, tzn. Zlato použité v týchto trazakciách ako kolaterát je súčasťou bilančnej sumy v položke zlato.

  

 2004

Ostatné aktíva ZLATO v tis. Sk

brutto                        netto            predchádzajúce učtovne  obd 31.12.2003

14066926          14066926                15482480          

Precenením zlata na reálnu hodnotu v roku 2003 vznikol fond na nové ocenenie zlata, ktorého zostatok predstavuje rozdiel medzi trhovou cenou zlata k 31 dec.2002 vo výške 342,75 USD/ozs a historickou nadobúdacou cenou zlata vo výške 62,54451 SKK/g (pozri poz.6). Pri predaji zlata sa precenenie viažuce sa k príslušnému objeme predaného zlata odúčtuje z tohto fondu do hospodárskych výsledkov.

  

2005

A k t í v a  v  mil.Sk
                         Poznámka                                            k 31.12.2005                  k 31.12.2004
           1. Zlato        6.                                                          18 450                             14 067
           2. Dlhové cenné papiere v cudzej mene         447 776                           352 075

 Zlato
Zlato je ocenené reálnou hodnotou, ktorá vychádza z trhovej ceny londýnskeho dopoludňajšieho fixingu zlata v USD/ozs (trójska unca). Zmeny reálnej hodnoty zlata ovplyvňujú vlastné imanie banky. Predaj zlata má vplyv na výkaz ziskov a strát. Banka používa a vykazuje zlato ako finančný nástroj (pozri pozn. 6).
Precenením zlata na reálnu hodnotu v roku 2003 vznikol fond na nové ocenenie zlata,
ktorého zostatok predstavoval rozdiel medzi trhovou cenou zlata k 31. decembru 2002 vo výške
342,75 USD/ozs a historickou nadobúdacou cenou zlata vo výške 62,54451 SKK/g (pozri pozn. 6).
Pri predaji zlata sa precenenie viažuce sa k príslušnému objemu predaného zlata odúčtuje z tohto fondu do hospodárskeho výsledku.
Swapové operácie so zlatom sú vykázané v súlade s platnými predpismi ako repo
obchody so zlatom, tzn. zlato použité v týchto transakciách ako záloh je súčasťou bilančnej sumy v položke zlato.

  

2011  Zlato a pohľadávky v zlate
Zlato sa v zmysle Usmernenia ECB považuje za cudziu menu a nerozlišuje sa medzi trhovými
a kurzovými preceňovacími rozdielmi. Na dennej báze je oceňované priemernou cenou meny
(zlata). Na mesačnej báze je zlato oceňované trhovou cenou, ktorou je londýnsky dopoludňajší
fixing zlata v USD/ozs (trójska unca) prepočítaný kurzom eura voči USD platným ku dňu precenenia.

 Kurzy hlavných cudzích mien, prepočítané k jednému euru, použité na ocenenie majetku a záväzkov k 31. decembru 2011 boli:
Mena      31.12.2011      31.12.2010
GBP           0,83530          0,86075
USD           1,29390         1,33620
JPY        100,20000    108,65000
XDR           0,84267         0,86415
EUR/ozs 1 216,864     1 055,418
* ozs (trójska unca) = 31,1034807 g

 

 

  

  

zdroj : zdroj   ....Podle něj se sice po vzniku Československa v roce 1918 směnitelnost peněz za zlato připravovala, ale nezrealizovala se. „Např. se připravovala ražba zlatých stokorun,“ uvádí Zúbek a dodává, že vazba některých jiných měn na zlato trvala ještě i po 2. světové válce, zcela skončila v roce 1971.

 

 Kolik jsme měli zlata?

 - 1919 – 12 tun zlata, které jsme získali po vzniku republiky z bývalé RakouskoUherské banky.

- 1926 – 40 tun, část zlata nabyl stát díky národní sbírce. Ta byla uspořádána po vzoru sbírky na Národní divadlo.

- 1929 – 69 tun. 1938 – 96 tun. Vzhledem k nebezpečí, které představovalo hitlerovské Německo, byla většina zlata uložena v bankách ve Velké Británii, Švýcarsku, Belgii. 4. března -

- 1939 – Museli jsme 15 tun zlata předat hitlerovskému Německu.

-1945 – Během války nás Německo připravilo přibližně o 45 tun zlata. Zpět se nám ho vrátilo jen 24,5 tuny. Šest tun hned po válce a za zbývajících 18,5 tuny jsme museli ještě zaplatit Američanům a Velké Británii. Zpět jsme ho dostali až v roce 1982.

-1992 – 105 tun zlata, které bylo po rozpadu Československa rozděleno v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko.

-1998 – Ještě v lednu jsme měli 69,5 tuny zlata. Během roku ho Česká národní banka prodala 56 tun, zbylo nám jen 13,5 tuny.

-2007 – Český zlatý poklad se ještě »smrskl«, nyní váží už jen 13 373 kila!

 

  

 

 

Tlačové a edičné oddelenie, Odbor kancelárie guvernéra NBS odpovedá na otázky:

1. Aké množstvo zlata (v gramoch) má NBS v súčasnosti ?

K 31.12.2011 vykazuje NBS 31,7 mil. gramov zlata.

http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/SVK2011/VS11_kap12.pdf

 

2. Aké množstvo zásob zlata mala NBS po rozdelení ČSFR, resp. rozdelení ŠBČS v roku 1993 ?

Po rozdelení ČSFR vykazovala NBS 40,1 mil. gramov zlata.         

 

3. Predala NBS zo svojich zásob zlata od roku 1993, ak áno, aké množstvo, kedy, komu a za akú cenu ?

 

 

Pokles zlata v roku 2000 súvisí so záverečným vysporiadaním pohľadávok a záväzkov s Českou republikou z rozdelenia bilancie ŠBČS a v roku 2009 s prevodom 3,3 mil. gramov do ECB pri vstupe NBS do Eurosystému v zmysle čl. 30 Štatútu. Ostatný úbytok predstavuje predaj razeného zlata (historické zlaté mince). Informácie o  obchodných partneroch sú predmetom obchodného tajomstva a NBS nedisponuje súhlasom k ich zverejneniu.       

 

 

4. VS z roku 1993 uvádza zásoby zlata - 40,1 mil. gramov rýdzeho zlata. V správe sa ďalej uvádza, že časť zlata zo zásob bývalej ŠBČS v hodnote 570 mil. SK ešte nebolo odovzdané NBS. Bolo toto vyrovnanie do súčasnosti vykonané a akým spôsobom ?

Vyrovnanie bolo realizované v roku 2000 pri záverečnom vysporiadaní pohľadávok a záväzkov s Českou republikou z rozdelenia bilancie ŠBČS.

 

5. Prečo sa vo VS neuvádza fyzické množstvo zlatých zásob v gramoch ?

V zmysle zákona o účtovníctve č. 431/2002 a opatrenia Ministerstva financií SR č. 20359/2002-92 sa s platnosťou od 1.1.2003 preceňuje zlato na reálnu hodnotu. Reálna hodnota vychádza z trhovej ceny londýnskeho dopoludňajšieho fixingu zlata v USD/OZS (ozs = trójska unca). Do 31.12.2002 bolo zlato evidované v historickej nadobúdacej cene 62,54451 SKK/g.

 

6. Je mena euro krytá zlatom ?

    Nie.

 

  

NBS - ziadost o informáciu2

 

 

Poz. 

Ú S T A V N Ý Z Á K O N´z 13. novembra 1992 o delení majetku Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky medzi Českú republiku a Slovenskú republiku a jeho prechode na Českú republiku a Slovenskú republiku

Zbierka medzinárodných zmluv ČR, oznam MZV o delení majetku ČSFR...

ŠBČS zásady rozdelenia majetku ...

  

ŠBČS zasady rozdelenia majetku

 

  

 

Zo základného informatívneho prehľadu delenia majetku po ŠBČS delenie-sbcs1.jpg

 delernie-sbcs2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Naše zlaté poklady

 

 

Zlato vs. Hotovosť?

 

 

Zlato - nezávislé peniaze

 

 

6-12.2012 zdroj:proinvestory.cz

 Repatriace zlata po celém světě 

 O repatriaci zlata se poslední dobou psalo docela často. Rozhodl jsem se trochu pošťourat v tom, jaký přístup k dané problematice mají různé země a tady je přehled toho, co se mi podařilo zjistit.

Nedávno se k situaci ohledně repatriace zlata ve svém vysílání vyjádřila i stanice CNBC. Podle nich není rozhodující, zda v trezoru je skutečně zlato, ale to, co máte v účetnictví. To snad ani nemá cenu komentovat… A tak se nyní podíváme na některé země.

V této souvislosti je nejčastěji diskutovanou zemí bezpochyby Německo. Podle informací, které se objevily asi před třemi týdny, se chystá repatriovat z Velké Británie část svého zlata. To by nebylo poslední dobou nic mimořádného. Jenom pozor na skokový pohyb ceny zlata. Německo má mít 3400 tun zlata. Dost možná jde jen o účetní položku, množství fyzického zlata v sejfech může být o desítky procent nižší, zejména u zlata drženého v zahraničí, pokud tam vůbec nějaké zlato ještě je. Viac na ...

  

Poz:

Zlato v EU ostáva menou, ľudia však ostávajú v strachu pred jeho službou

 

 

 

31.7.2013

zdroj http://zpravy.idnes.cz

Bank of England prodávala zlato, které v Československu ukradli nacisti

 Britská centrální banka Bank of England se aktivně podílela na prodeji zlata, které nacisté uloupili v Československu po invazi v roce 1939. Vyplývá to z dosud nepublikovaných dokumentů, které přibližují činnost banky během druhé světové války

 Podle materiálů zveřejněných na webových stránkách Bank of England bylo v březnu 1939 zlato, které mělo tehdy hodnotu 5,6 milionu liber (v přepočtu na dnešní měnu téměř 22 miliard korun), přesunuto z účtu Národní banky československé na účet Německé říšské banky vedený u basilejské Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). BIS sloužila a dodnes slouží jako "banka pro centrální banky".

 Dlouho po válce se řešilo jen skandální chování BIS a role britské centrální banky se nijak významně nezmiňovala. Jenže Bank of England prý tehdy hrála jednu z hlavních rolí - Bance pro mezinárodní vypořádání totiž právě předsedala a většina zlata, které spravovala BIS, byla uschována v podzemních sejfech v londýnském sídle Bank of England. Fakt, že britská banka disponuje tímto zlatem, vyvolal pobouření v médiích už v květnu 1939.

 Banka následně zlato jménem nacistů prodala, a to bez toho, že by počkala na souhlas britské vlády, která chtěla československé účty zmrazit.

 "Dne 1. června (1939) byla uskutečněna další transakce zlata, bylo prodáno zlato v hodnotě 440 000 liber a do New Yorku bylo lodí posláno zlato za 420 000 liber z účtu číslo 19 BIS. Šlo o zlato, které do Londýna přepravila Německá říšská banka," píše se v dokumentu z roku 1950 popisujícím historii Bank of England, který byl až nyní zveřejněn. Čeští vědci o roli Bank of England věděli

 Osudy československého měnového zlata jsou českým badatelům známé už léta, mezi veřejnosti jejich poznatky ovšem zatím nepronikly. Informace, které získali z archivů, teprve nyní zveřejnila samotná Bank of England.

 Československé měnové zlato bylo na konci 30. let uloženo z části na přímém účtu Národní banky československé u Bank of England a zčásti na účtu Banky pro mezinárodní vyrovnání, řekl v pořadu České televize Historie.cs v říjnu 2009 historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

 Zlato uložené přímo u Bank of England britská vláda zablokovala. "Ovšem problém byl s větší částí zlata (asi 28 tun), která byla deponována v Bank of England pouze formálně. Ve skutečnosti byla právě na účtu Banky pro mezinárodní vyrovnání. Basilejská centrála banky byla vyzvána, aby převedla zlato z účtu Československé národní banky na německou a výsledek byl, že manažeři Bank of England se rozhodli vyhovět. Z 28 tun zlata bylo 23 tun převedeno z účtu číslo 2 na účet číslo 17," řekl České televizi Smetana.

 Než se politici začali převody zabývat, již nebylo možné nic dělat. Britská vláda sklidila za svou nečinnost velkou kritiku - zvláště proto, že prostředky, které Třetí říši převedla, nacisté použili na zbrojení a mimo jiné i bomby, které shazovali na Británii.

 

 


 

 

 

zdroj: http://www.sroinfo.eu/kde-je-nase-statne-zlato/

Kde je naše štátne zlato?

Holandsko si požiadalo o vrátenie 122 ton zlata doteraz uložených v Spojených štátoch amerických. Iné európske štáty žiadajú tiež. Malo by aj Slovensko? Koľko zlata vlastne máme v štátnych rezervách? A kde sa naše štátne zlato nachádza?

Slovensko malo koncom roka 2014 zlaté rezervy vo výške 31,7 ton zlata, no z toho len 14,1 tony je uložené v našich národných trezoroch. Možno sa pýtate kde je zostávajúca časť? Presne 55,5% z nášho národného bohatstva je uložené za oceánom v Spojených štátoch amerických.

Prečo má však Česká republika za oceánom uložených len 0,8% zlata a Slovensko až 55,5%? Aj také Peru s rovnakými zásobami ako Slovensko má 33,9 ton zlata uložených doma vo svojej krajine. Za oceánom držia len 2,1% svojich zásob.

Pozrite si prehľad zlatých rezerv všetkých štátov sveta. Spojené štáty americké sú oficiálne na prvom mieste s 8133,5 tonami zlata. Problém však je, že toto množstvo nikto nikdy oficiálne nevidel. Nikdy neprebehol oficiálny audit, ani kontrola skutočného množstva zásob.

 

                        Krajina
     Počet ton zlata
          Množstvo mimo krajiny
1 Nemecko 3 384,2 67,0%
2 Taliansko 2 451,8 65,9%
3 Francúzsko 2 435,4 65,3%
4 Rusko 1 149,8 9,9%
5 Čína 1 054,1 1,0%
6 Švajčiarsko 1 040,0 7,5%
7 Japonsko 765,2 2,4%
8 Holandsko 612,5 54,1%
9 India 557,7 6,8%
10 Turecko 523,8 15,5%
11 Tajvan 423,6 3,9%
12 Portugalsko 382,5 78,6%
13 Venezuela 367,6 69,5%
14 Saudi Arabia 322,9 1,7%
15 Veľká Británia 310,3 11,4%
16 Libanon 286,8 22,2%
17 Španielsko 281,6 23,8%
18 Rakúsko 280,0 42,4%
19 Belgicko 227,4 34,2%
20 Filipíny 194,7 9,5%
21 Kazachstan 184,0 25,7%
22 Alžírsko 173,6 3,5%
23 Thajsko 152,4 3,7%
24 Singapur 127,4 1,8%
25 Švédsko 125,7 7,7%
26 Južná Afrika 125,2 10,0%
27 Mexiko 123,1 2,5%
28 Líbya 116,6 4,2%
29 Grécko 112,4 69,4%
30 Kórea 104,4 1,1%
31 Rumunsko 103,7 9,4%
32 Poľsko 102,9 4,0%
33 Irak 89,8 5,1%
34 Austrália 79,9 5,9%
35 Kuvait 79,0 8,5%
36 Indonézia 77,1 2,7%
37 Egypt 75,6 18,2%
38 Brazília 67,2 0,7%
39 Dánsko 66,5 3,3%
40 Pakistan 64,5 20,0%
41 Argentína 61,7 8,7%
42 Fínska 49,1 17,9%
43 Bolívia 42,5 10,9%
44 Ukrajina 40,4 9,6%
45 Bulharsko 40,0 8,0%
46 Bielorusko 39,0 25,4%
47 Nepál 36,3 21,2%
48 Malajzia 35,5 1,1%
49 Peru 34,7 2,1%
50 Slovensko 31,7 55,5%
51 Azerbajdžan 27,0 6,1%
52 Sýria 25,8 5,7%
53 Srí Lanka 22,1 9,7%
54 Maroko 22,0 4,0%
55 Afghanistan 21,9 11,4%
56 Nigéria 21,4 1,8%
57 Srbsko 17,3 4,7%
58 Jordánsko 17,1 4,2%
59 Cyprus 13,9 62,3%
60 Bangladéš 13,8 2,5%
61 Kambodža 12,4 7,9%
62 Katar 12,4 1,1%
63 Ekvádor 11,8 6,9%
64 Česká republika 10,6 0,8%
65 Kolumbia 10,4 0,9%
66 Tadžikistan 9,6 44,9%
67 Laos 8,9 30,1%
68 Ghana 8,7 7,5%
69 Paraguaj 8,2 4,5%
70 Mjanmarsko 7,3 3,8%
71 Salvádor 7,3 10,3%
72 Guatemala 6,9 3,8%
73 Macedónsko 6,8 8,6%
74 Tunisko 6,8 3,5%
75 Lotyšsko 6,6 7,8%
76 Írsko 6,0 14,8%
77 Maurícius 5,9 5,9%
78 Litva 5,8 2,7%
79 Mozambik 5,1 5,6%
80 Bahrajn 4,7 3,0%
81 Brunej 4,3 4,6%
82 Kirgizsko 3,9 7,2%
83 Mongolsko 3,3 9,8%
84 Slovinsko 3,2 12,0%
85 Aruba 3,1 18,8%
86 Maďarsko 3,1 0,3%
87 Bosna a Hercegovina 3,0 2,3%
88 Kanada 3,0 0,2%
89 Luxembursko 2,3 9,6%
90 Hong Kong 2,1 0,0%
91 Island 2,0 1,7%
92 Papua-Nová Guinea 2,0 2,9%
93 Trinidad a Tobago 1,9 0,7%
94 Haiti 1,8 5,5%
95 Albánsko 1,6 2,2%
Záznamy 1 až 95 z celkovo 95